Svůj druhý domov našel herec Pavel Kříž (57) v Kanadě. Našel tam vlastně i své druhé životní poslání. U nás se stal oblíbeným hercem, za oceánem zase psychoterapeutem.
Málokomu se v životě podaří splnit si hned dva cíle, které jsou zdánlivě v rozporu. Možná nevíte, že stejně jako herectví lákala „básníka“ Pavla Kříže také medicína. Hraní se věnoval už v dětském věku a dařilo se mu to v souboru Divadla na provázku. Táhlo ho to ale k tomu, nosit bílý plášť. Chtěl studovat medicínu. Motivovala ho hlavně touha pomáhat lidem.
Na gymnázium se ale z politických důvodů nedostal.
Absolvoval studia na pražské konzervatoři a ještě během nich se mu podařilo stát se hvězdou – a zanedlouho také doktorem, i když nejprve jenom na plátně!
Také vás může zajímat … 
Václav Postránecký – Stárnout nemá v plánu a jde mu to skvěle!
Václav se narodil v Praze do skromných poměrů. Oba jeho rodiče byli obchodníci, ale nikdy moc … Zobrazit více
Začalo to Borůvkou
Film, který Pavlovi od základů změnil život, se jmenoval Jak svět přichází o básníky. Natočil ho režisér Dušan Klein (78), se kterým herce spojuje i společná židovská víra. Hlavní role v Básnících přitom měla původně hrát úplně jiná dvojice mladých herců, než Pavel Kříž a David Matásek (55). Vážnými kandidáty byli Lukáš Vaculík (55) a Ondřej Vetchý (55).
Ti se nakonec v celé sérii rovněž objevili. U Pavla a Davida bylo výhodou, že se znali z „civilu“ a byli opravdu kamarády. První filmovou láskou věčného básníka Štěpána Šafránka se stala dívka Borůvka v podání Miroslavy Šafránkové (59). Té scénář předepisoval také „svlékací“ scénu, kterou ovšem odmítla.
Vyřešilo se to šalamounsky: místo opravdového striptýzu byly vloženy animované sekvence Stanislava Holého (+55). Film přinesl kromě slávy Pavlovi také problémy ve škole. Herci na konzervatoři totiž měli zakázáno točit, takže hrozilo i vyloučení.
Nakonec to odnesl trojkou z chování.
Muselo se stříhat!
Než se první Básníci dostali k obecenstvu, byla to docela složitá cesta. Hned po dotočení se totiž film ocitl na čas v trezoru. Teprve když došlo ke střihačským zásahům, cenzura snímek pustila ven. „Asi tři scény se musely vystřihnout, aby pak mohl ven.
Jedna byla, jak sedíme s Davidem Matáskem na zídce v Mělníku, pijeme pivo a já mu říkám: Zapoj se, chlapče, zapoj se zvesela, posudek nedostane ten, kdo nic nedělá. Tak to muselo ven. Pak tam vadila nějaká scéna s Jiřinou Jiráskovou (+81) a ještě jedna, kdy jsem šel přes náměstí v Mělníku a měl vnitřní monolog, který končil vulgarismem,“ vzpomínal Pavel.
Filmu se nedělala žádná reklama, ale lidé si řekli, že je to hodně dobrá komedie a do kin proudily davy. Kritici Básníky strhali, ale to se dalo čekat. Článek, který byl o snímku napsaný, se jmenoval Jenom legrácky nemohou stačit. Pavel konstatoval: „Strhali to pekelně. Byli jsme prý špatný příklad mládeži, protože jsme kouřili, pili alkohol, mysleli na sex a nevážili si autorit.
Prostě úplně jiní než příkladní puberťáci.“
Chtěl prostě žít někde jinde
Mladý herec na filmu rozhodně nezbohatl finančně, za jeden natáčecí den tehdy dostával 120 korun. O něco vyšší honoráře pak bral za další dvě pokračování. V tom prvním sváděl zdravotní sestřičku Jeskyňku v podání Adriany Tarábkové (51), v tom třetím se zamiloval do Píšťalky ze zámku – tu hrála Eva Vejmělková (49).
Málo se ví, že měl být natočen ještě další díl, ve kterém Štěpán a jeho kamarád Kendy nastoupí jako absolventi na vojnu. Režisér se před natáčením snažil získat povolení ministerstva obrany, to ovšem nedostal, takže z tohoto pokračování sešlo. A ostatním případným částem zabránil sám Pavel Kříž. Rozhodl se totiž udělat závažný životní krok. Emigroval do Kanady.
„Ten pocit, že by možná bylo lepší žít někde jinde, ale normálně, i když to znamenalo dělat nějakou jinou profesi, ten ve mně zrál delší dobu. Vlastně to byl takový můj cíl, který jsem si jednoho dne splnil,“ uvedl herec v jednom rozhovoru. Pro všechny jeho známé to byl velký šok, zejména pro režiséra Dušana Kleina. Ten od svého dvorního herce dostal omluvnou pohlednici z Vancouveru.
Pavel na ní mimo jiné napsal: „Moc jsem odpočíval, teď musím pracovat.“
Divadlo si v Kanadě zahrál také!
I kdyby se býval chtěl Pavel vrátit, už by to nešlo. Podle tehdejších zákonů totiž spáchal trestný čin. „Dneska už to může znít absurdně, ale já byl za nedovolené opuštění republiky v nepřítomnosti odsouzen na pět let nepodmíněně,“ prozradil.
„Ten rozsudek mi byl skutečně do Kanady doručen.“ Samozřejmě se na něho po změně režimu vztahovala amnestie, ale když se pracovně do Prahy v roce 1993 vrátil, byl oblíbený herec přece jen poněkud nervózní. Svoji dosavadní kariéru pověsil v cizině Pavel Kříž na hřebík. „V Kanadě jsem našel svůj druhý domov, dostal jsem kanadské občanství.
Udělal jsem tam za svým dosavadním životem tlustou čáru a vrhl se do vysněného studia na univerzitě,“ uvedl v jednom rozhovoru. Začal se věnovat plnění svého druhého snu: pomáhat lidem jako lékař. Pilně cvičil angličtinu, šest hodin denně se jí učil ve škole. Vystudoval psychoterapii, ale herectví se tak úplně nevzdal.
Ve Vancouveru poznal jiného českého emigranta, který tam provozoval divadlo a sháněl herce. Za oceánem si našel Pavel také životní partnerku Bonnie Glover, se kterou dnes žije v Praze. Zatímco on se věnuje herectví, Bonnie ilustruje knížky. Krutý osud je bohužel připravil o potomka.
Když se totiž definitivně rozhodl vrátit se s těhotnou manželkou do vlasti, při mezipřistání ve Frankfurtu nastaly komplikace a Bonnie o miminko přišla.
Se svým onemocněním se netají
Populárnímu herci se po návratu do Česka podařilo úspěšně oživit svoji kariéru a tak jsme ho mohli vidět v dalších pokračováních Básníků, ale i v různých televizních seriálech, jako třeba Ulice. Jediné, co mu komplikuje život, a co se nezmění, je jedna nepříjemná nemoc, kterou ale trpí vysoké procento národa. Jedná se o cukrovku.
U Pavla jí odhalili doktoři poté, co často trpěl únavou a vyčerpáním a razantně mu kolísala tělesná váha. Ví, že cukrovku zdědil po svém otci. Naštěstí je tu řešení: jednak pravidelná strava, jednak inzulín, dodávaný do těla. V hraní ho naštěstí nemoc nijak neomezuje.
„O mé cukrovce všichni ví, takže i má práce je v rámci možností přizpůsobena mému zdravému životnímu stylu,“ konstatoval Pavel. Nevidí důvod, proč by neměl o svém stavu otevřeně mluvit. „Všechny nemoci se na vás nějak projeví – ať už změnou stravovacích návyků nebo režimu dne nebo jiným způsobem.
Nerozumím tomu, proč to tajit a vyvolávat nějaké domněnky a spekulace doma a s nejbližšími přáteli. K nějakým onemocněním si každý dojde díky svému životnímu stylu, některá neumíme až tak ovlivnit. Každý by se měl s touto skutečností smířit a dělat maximum, aby měl plnohodnotný život.“ K tomu Pavlovu patří i postoj, který je mu vlastní a který asi nikoho nepřekvapí: podílí se totiž na osvětě pro ostatní lidi, trpící cukrovkou.
Se svým hrdinou poctivě zestárnul o 30 let!
Postava Štěpána Šafránka rozhodně patří k držitelům rekordů. Málokde na světě se najde nějaká filmová série, jejíž protagonista stárne společně s postavou. O tom, jak jsou Básníci na světě dlouho, svědčí jedna příhoda. Když se nedávno natáčela už šestá část s názvem Jak básníci čekají na zázrak, přišla za režisérem Kleinem žena, která mu říkala, že hrála v prvním díle.
On si ji nepamatoval a vlastně ani nemohl.
Dotyčná mu totiž prozradila, že tehdy v roce 1982 byla řvoucím miminem v kočárku!
Jako Hitler raději nevycházel z karavanu
Režisér Filip Renč (52) všechny asi překvapil, když si do svého filmu Lída Baarová vybral pro roli nacistického vůdce Adolfa Hitlera právě Pavla Kříže. Dopadlo to tak, že polovina diváků herce obdivovala, polovina to nepovažovala za dobrou volbu. Sám Pavel, když nabídku dostal, okamžitě věděl, že do toho půjde. „To je výzva, kterou nemůžete odmítnout.
Ať by to bylo jakkoli katastrofální,“ prohlásil.
Během natáčení prý ale raději moc nevycházel z karavanu, aby neděsil lidi kolem.
