Nežil v jejím stínu, jak by se navenek mohlo zdát. Stanislav Remunda (†84) byl charismatický, autoritativní muž. Jenomže Iva byla zkrátka víc vidět, což pro jejího partnera zřejmě představovalo určitý problém, útočilo to na jeho mužskou ješitnost.
Divadelní a filmový herec a režisér se narodil v Praze, vystudoval brněnskou konzervatoř a pražskou DAMU. Jako herec i režisér působil několik desetiletí v Divadle na Vinohradech, v devadesátých letech založil soukromé rodinné divadlo, kde byl hlavní hvězdou on sám a jeho žena.
Rodačka ze Žirovnice u Pelhřimova Iva Janžurová (76) pochází z učitelské rodiny, rodiče si přáli, aby pokračovala v jejich stopách a stala se paní učitelkou. Vystudovala pedagogickou střední školu, pak se ovšem ozvala tak naléhavá láska k divadlu, že z učení dětí sešlo.
Vystudovala DAMU, rok strávila v libereckém divadle, ale potom už její kroky vedly do divadla na Královských Vinohradech. Díky obrovskému talentu se stala hvězdou doslova ze dne na den. V soukromí to bylo horší.
Také vás může zajímat … 
Půl roku trvalo, než rybář ulovil modelku
Pokud si myslíte, že rybář Jakub Vágner (36) získal srdce krásné modelky Elišky Bučkové (28) snadno a rychle, jste obětí omylu. … Zobrazit více
Jak se s trochou nadsázky říká: štěstí v práci, neštěstí v lásce. Nejlepším přátelům se svěřovala s tím, že se bojí, že zůstane na ocet. Měla pocit, že o ni muži nemají zájem. Nebyla vysloveně krásná, byla ovšem nevšední a zajímavá.
Hrála divošky, dračice, excelovala v komických rolích, možná z ní šel opravdu trochu strach. Nabyla dojmu, že muži hledají úplně jiné typy žen: křehké, něžné, éterické víly. Tak taková opravdu nebyla. Ale brzy se přihlásila vážná známost.
Při práci na seriálu Píseň pro Rudolfa III se seznámila s kameramanem Janem Eisnerem (83). Bylo jí šestadvacet a měla pocit, že jí, co se lásky a manželství týká, ujíždí vlak. Nikdo jiný se na obzoru neobjevil, a tenhle o ni jevil velký zájem.
A tak si řekla: To je on! Vrhli se do vztahu po hlavě, byl to však velký omyl. Anebo se tomu také říká: mladická nerozvážnost. Podlehla mu zejména kvůli tomu, že během natáčení v Karlových Varech se rozdávaly místo nudných náhražek skutečné alkoholické nápoje, aby byly herecké výkony věrohodnější.
To se přitom říká, že opilce nejlíp ztvární zcela střízlivý herec. Tahle „legrácka“ přišla Ivu velmi draho. Zamilovala se a za několik měsíců i provdala. Dvojici sblížil ovšem i jiný silný zážitek, to když v srpnu 1968 jezdili ulicemi a tajně natáčeli ruské tanky.
To bylo opravdu o život, Rusové si naštěstí natáčení nevšimli a filmový „úlovek“ se objevil v televizi. Velkolepá svatba se konala na Konopišti, hemžilo se to tu celebritami, dostavila se například i Jiřina Jirásková (†81) s partnerem Zdeňkem Podskalským (†70).
Ukázalo se, že kameraman je bezesporu zajímavý muž, ale bohužel přelétavý. Manželství trvalo pouhého půl roku, déle se táhl rozvod. V té době bylo třeba komisi sáhodlouze vysvětlovat, že společný život opravdu není možný.
Janžurová tvrdí, že na sebe museli před cizími lidmi házet špínu, ačkoli jejich vztah byl docela korektní. Ještě dnes se jí z toho zvedá žaludek. Připadalo jí nechutné vyprávět neznámým lidem o nepřekonatelném odporu, když to navíc vlastně ani nebyla pravda.
Právě tady, před rozvodovou komisí, se rozhodla, že se už nikdy v životě znovu nevdá. Na její svatbu na Konopišti přišel i jeden zvláštní host. Nikdo ho nezval, ale všichni ho znali. Byl to kamarád z divadla.
Najedl se, napil, popovídal si a zase odjel. Jmenoval se Stanislav Remunda (†84). Nikdy nepřiznal, proč na té svatbě vlastně byl. S Ivou Janžurovou se znali pochopitelně z divadla, Stanislavovi se Iva líbila, obdivoval ji, a uvítal, když zjistil, že její manželství trvalo rekordně krátkou dobu.
„Asi už tehdy jsem byla prodejná,“ říká herečka se smíchem, když vzpomíná na společné začátky. Miluje totiž briliantové šperky, a tak očekávala, že jakmile se jí někdo dvoří, měl by jí nějaký takový darovat.
Stalo se, dostala prsten s kamenem. Teprve pak se prý zamilovala. Ale to byl také jediný šperk, který jí partner věnoval. „On byl pěkný skrblík. Tolik let jsem toužila po náušnicích s brilianty, ale nikdy jsem je nedostala,“ poznamenává s humorem jí vlastním.
K oltáři Remunda Janžurovou skutečně jakživ nedostal, byla pevná a věrná svým zásadám. Trapnou atmosféru rozvodu už nevymazala z paměti. Ale úplně takhle jednoduché to nebylo, zpočátku šlo i o něco jiného.
Herečka si nebyla jista, zda je Remunda skutečně tím pravým. Sledovala ho a došla k názoru, že jejich známost nebude dlouhá. Stanislav, kterému nikdo neřekl jinak než Slávku, neměl jednoduchou povahu, byl příliš výbušný a temperamentní.
Vypadalo to navíc, že bude i žárlivý, a tak se herečka bála, že by žila jako svázaná. Má svobodomyslnou, bohémskou povahu, nesnesla by, aby jí muž nějak citelně přistřihl křídla. Postupně přišla na to, že Stanislav je chlap, který ji zajímá pořád, i když se motivy zájmu proměňují.
Remunda měl za sebou také jeden rozvod s herečkou Blankou Vikusovou (†86), ale býval by se ženil okamžitě, jakmile by jeho milovaná Iva řekla ano. „Ivušku bych si vzal kdykoli,“ říkával. „Ivuška je kapitál, životní kapitál.
“ Jejich vztah se jevil jako jeden z nejpevnějších v českém showbyznysu, na druhou stranu je pravda, že některé z počátečních obav Ivy Janžurové se potvrdily. „Byl pěkné kvítko.
Neměla to s ním lehké,“ takové a další hlasy z jejich okolí nebyly výjimkou. Nicméně Iva Janžurová otce svých dcer Theodory (44) a Sabiny (46) dojemně milovala až do konce jeho dnů. „Bez papírů je to lepší, nemůžeme si při každé rozmíšce vyhrožovat rozvodem,“ chichotala se pokaždé, když se jí novináři znovu a znovu vyptávali na eventuální svatbu.
„Hlavně se vám nesmí postavit do cesty nikdo třetí,“ tvrdívala starostlivě. Stanislav Remunda zemřel zjara roku 2012. Na sklonku života už svou milovanou Ivušku ani nepoznával.
V roce 2008 prodělal mozkovou mrtvici a trvalo dlouho, než se dostal z nejhoršího. Ani péče jeho věrné životní družky nemohla odvrátit blížící se konec. Diváky oblíbená „Janžurka“, hvězda televizních komedií a zábavných pořadů, zrušila v posledních měsících veškeré své pracovní závazky, aby se svým mužem mohla trávit každou volnou chvíli.
„Je pod mým dozorem. Ale je neukázněný. Tenhle mužský vůbec neposlouchá,“ stěžovala si Iva. Poslední chvíle byly velmi dramatické. Režisér bloudil po vlastním domě a nikoho ze svých blízkých nepoznával.
Vzhledem k tomu, že nenáviděl pohřby a nechtěl mít smuteční obřad, poslední rozloučení se konalo v úzkém rodinném kruhu. Po boku své lásky Ivušky strávil Remunda krásných čtyřicet čtyři let. .
